Když se zmíní medicína a její studium, vybaví se většině náročné studium a hlavně anatomie. Bez anatomie by samozřejmě bylo celé studium k ničemu, celé zástupy mediků čekají před pitevními místnostmi, aby uviděli naživo to, o čem se zatím učili pouze teoreticky z knih a kreslených atlasů. Dnes již je pitva běžnou součástí prvního ročníku, ale i to mělo svou historii. Zajímavé je, jak probíhala první veřejná pitva v Českých zemích. Ta se konala v roce 1600 v Praze. Jejím vykonavatelem byl Ján Jesenius, mladý lékař, který později zahynul na Staroměstském náměstí během popravy 27 českých pánů. Během století se pak provádění pitev rozšířilo i mezi všeobecnou veřejnost, a to hlavně v Itálii, jejíž medicína byla ve světě velmi prestižní. Z pitev se tak stalo divadlo, kam chodili nejen studenti medicíny, ale také jiní platící návštěvníci.
Pitva v Praze trvala několik dní. Tento fakt je trochu pozoruhodný a historici jej nedokáží uspokojivě vysvětlit. Usuzuje se, že pravděpodobně pitva byla rozdělena do několika dní, aby ji vydrželi pozorovat i laici. Jesenius tehdy nebyl pražským lékařem, ale běžně působil jako anatom a chirurg v Německu. Sám byl pro zdejší občany velkou atrakcí, a tak se na veřejnou pitvu tehdy sešel velký dav nejen běžných lidí, ale našlo se v něm i mnoho velmožů, kteří se později zasloužili o znovuobnovení lékařské fakulty.
Největším problémem Jána Jesenia bylo jeho vyznání. Byl luterán, a proto nemohl v Praze dosáhnout vysoké kariéry a musel tedy pracovat v Německu. Ještě v Praze usiloval o místo lékaře na dvoře Rudolfa, ale to mu bylo právě kvůli náboženství odepřeno. Proto odcestoval a stal se přítelem jeho bratra a největšího nepřítele Matyáše. Během složité pobělohorské doby byl obviněn z urážky majestátu a, jak už je psáno výše, byl 21. června 1621 popraven katem Mydlářem.