My lidé pracujeme jak známo v nejrůznějších oborech. Někteří z nás pracují hlavou, někteří pracují rukama. A někteří umí taky jenom nastavovat ruku, aniž by pracovali, to jen tak pro úplnost. A všichni, kdo někde pracují, chtějí a musí využívat ledacos, co jim jejich práci v maximální míře urychluje a usnadňuje. Protože je jasné, že se nikdo nechce dřít víc, než musí, že si každý rád usnadní vše, co se jenom usnadnit dá. A dala by se vyjmenovat celá dlouhá řada profesí, pro které je typické to, že se v nich k nejrůznějším účelům využívají počítače. Protože ty už dnes skutečně dokážou zastat nemalou část lidské práce, a to často ještě daleko dokonaleji než lidé sami.
A ani to nám lidem nejednou nestačí, a proto míváme své PC často i doma, a to pro soukromé účely. Což také není nic nenormálního, protože nám podobná technika dokáže usnadnit nejen práci, ale i krácení si volného času, soukromé záležitosti a kdo ví, co všechno ještě.
Počítače jsou tedy univerzálně využitelné. Člověk třeba i přímo žasne, když si uvědomí, jak široké je spektrum využití PC, k čemu všemu může být něco takového dobré.
Ač jde jenom o jakousi krabici plnou nějakých těch elektronických součástek a drátů, jakkoliv je počítač něco, co vypadá na první pohled tuctově a nezajímavě, stačí takový přístroj zapnout a spustit si v něm něco, a rázem už to vůbec nic nudného není. Můžeme na takových počítačích vytvářet různé prospěšné i zbytečné tabulky, můžeme tu psát, kreslit, upravovat obrázky a fotky, dá se tu hrát nejedna hra, a to i akční, u níž se tu ale nemusíme ani bát, ani zapotit, dá se tu poslouchat hudba i dívat se na videa. A když k tomu ještě přihodíme internet, je už nad slunce jasné, že jsou PC učiněný zázrak.
Tedy pokud fungují tak, jak mají a jak to od nich očekáváme. Což pochopitelně není samo sebou. Protože nám mohou počítače i škodit. Ale přesto na počítače nezanevřeme. Dnes a zřejmě ani v budoucnu.